(12. října, mp) V hektickém období posledních týdnů jsme kromě příprav různých alternativních rozvrhů, které by měly reagovat na všechny možné scénáře vývoje pandemie ve školství, řešili výjezd na jeden z posledních kurzů, jež bychom v rámci našeho projektu Inspirace Evropou 2 měli absolvovat.
Cílem naší cesty měl být Berlín, obsahem kurzu pro Martina Přibáně intenzivní kurz němčiny s využitím CLIL, pro Evu Krutákovou kurz pracující s řešením konfliktů ve školních kolektivech včetně předcházení šikany.
Podmínkou příjezdu do Německa byl ovšem negativní test na koronavirus. Ne starší než 48 hodin. Jelikož příjezd byl plánován na neděli večer a poslední možnost získat test pátek dopoledne, bylo zřejmé, že podmínku 48 hodin nebude možné beze zbytku naplnit. V sobotu odpoledne jsme získali očekávaný výsledek (ale jeden nikdy neví…), bez uvedené hodiny odběru. Můžeme vyrazit!
Pondělní začátek kurzu byl jedním velkým překvapením. Každý z nás měl „k ruce“ svého lektora, žádní další účastníci, kteří měli do Berlína dorazit, přijel nemohli. Celý týden jsme tak absolvovali se svými osobními lektory. Kromě – připusťme – dosti náročného dopoledního programu jsme vyjížděli na různé tematické exkurze: po stopách berlínské zdi, Postupim a koncentrační tábor Sachsenhausen. Čas strávený se zahraničními lektory byl nesmírně přínosný díky nutnosti neustále komunikovat v cizím jazyce, protože ve formátu „jeden na jednoho“ nebyla ani minuta oddychu.
Ještě poznámku k protiepidemickým opatřením: v Německu povinné zakrývání nosu a úst v uzavřených prostorách včetně dopravních prostředků, povinná registrace po příchodu do restaurace (jméno a mobil). Toť vše. A na závěr: náš vybojovaný negativní test na covid nikoho nezajímal…
(na přiložené fotografii lektor a jeho žák v Postupimi)