Zavítali jsme do Perigordu, malebné jižní končiny Francie. Cestu tam jsme si prodloužili přes švýcarskou Ženevu, která byla nepřekvapivě deštivá a skrývala tajemství jezerské Ženevky (nejspíše blízké příbuzenstvo skotské Lochnessky) a kouzelného kolotoče. Následující tři dny nám nocleh poskytl hotel na předměstí Bergeracu.
Z tohoto městečka, ležícího na řece Dordogne, pochází dlouhonosý Cyrano z Bergeracu, který se stal hrdinou proslulé divadelní hry. Navštívili jsme zde muzeum tabáku, kde byla k vidění spousta ručně vyřezávaných zdobených dýmek. Na blízkém zámku Monbazillacu jsme degustovali místní plesnivé víno. V pondělí jsme se vydali zpět v čase do prehistorické skalní vesničky Les Eyzies de Tayac a do čtvrté kopie jeskyně Lascaux, v podvečer nám udělal radost čas strávený v zámecké zahradě Marqueyssacu. V úterý jsme podnikli výlet do Sarlatu, města plného růží, hudby a křivolakých uliček, a do okázalých zahrad Eyrignacu, které obývaly kovosochy a keřozvířata. Aby nebylo málo kouzelných skalních vesniček, nedostatečně velkou část středy jsme strávili v Roque Gageacu, neboť jsme si spěchali prohlédnout poutní místo Rocamadour, kde jsme též našli schovanou dřevěnou sýrárnu a ochutnali věhlasně známý stejnojmenný sýr. Nakonec nás cesta zavedla do rodiště Malého Prince, města Lva, s vrchní třetinou Eiffelovy věže, pozůstatky římských vesnic a traboulemi mezi obytnými domy starého města.