13. října si připomínáme 100. výročí úmrtí prvního ředitele naší školy

František Ladislav Fintajsl

(Rakvice 27. 5. 1878 – 13. 10. 1926 Břeclav)

Byl prvním ředitelem českého gymnázia v Břeclavi a zároveň jednou z nejvýznamnějších postav českého středního školství v Břeclavi po roce 1918. 

František Ladislav Fintajsl se narodil 27. května 1878 v Rakvicích ve staré písmácké rodině. Po studiích na gymnáziu v Uherském Hradišti a v Pelhřimově absolvoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde se věnoval filologii, latině a češtině. Náležel k úzkému kruhu ctitelů profesora T. G. Masaryka. Před rokem 1918 působil na reálném gymnáziu v Kyjově a pak ve Strážnici.

Jako mladý profesor v Kyjově se věnoval také vědecké práci na poli regionální vlastivědy. Ve spolupráci s ředitelem kyjovského gymnázia Josefem Klvaňou vydal knihu Popis okresního hejtmanství kyjovského. Při četných pozorováních v terénu studoval horopis a vodopis Ždánského lesa, výsledky tohoto bádání shrnul v rukopisu Zaniklé osady na Kyjovsku a Ždánicku, který mu již bohužel nebylo dopřáno vydat tiskem. Zabýval se také genealogií, zde svůj zájem zaměřil na staro české rody.

Už na gymnáziu v Kyjově prokázal na pozici sekretáře odpovědnost a výborné organizační  schopnosti a byl proto jmenován v létě 1919 ředitelem nově založeného českého reformního gymnázia v Břeclavi. Ve složité poválečné době to byl opravdu nelehký úkol. Ještě 15. září 1919 měl nový ústav pouze ředitele a jednoho profesora. Navíc neměl vlastní budovu a tak se zprvu vyučovalo se ve druhém poschodí německé chlapecké školy na Dubiči a od 10. října 1919 pak v budově české měšťanské školy na Špitálce, nyní Kupkově ulici.

České reformní reálné gymnázium ve školním roce 1920/21 získalo II. poschodí budovy postupně rušeného německého gymnázia (budova dnešního gymnázia v Sadech 28. října) a poté další místnosti budovy, které německé gymnázium uvolňovalo. Materiální vybavení však bylo dlouho nedostatečné. František Ladislav Fintajsl byl v té době současně ředitelem, třídním a vyučujícím profesorem. V prvních letech existence školy pracoval až 17 hodin denně. K tomu všemu mu byl vykázán jen malý bídný byt, v němž pravidelně pracoval odloučen od své rodiny dlouho do noci. 

Od školního roku 1924/25 sloužila celá budova 433 studentům českého gymnázia, zbývající žáci německého gymnázia přešli na německé gymnázium do Mikulova. Teprve nyní se mohl František Ladislav Fintajsl opět věnovat své lásce - vědeckému bádání. Zachraňoval a sbíral historické listiny, obecní účty a zpracovával zejména období 17. století, časopisecky vydal studii o vpádech Rakocziho vojsk na Břeclavsko. Vyčerpávající práce organizační, pedagogická i vědecká byla pro něj vším.

František Ladislav Fintajsl opustil svou práci i břeclavské gymnázium předčasně. Zemřel 13. října 1926, ve věku pouhých 48 let. V nelehkých poválečných a popřevratových podmínkách dokázal vybudovat školu s výbornou úrovní a položil základ k jejímu dalšímu rozvoji. Byl zářným příkladem člověka, který dal přednost nadosobním cílům před svým vlastním životem. Jako upomínku na zásluhy svého prvního ředitele založilo břeclavské gymnázium krátce po jeho smrti Podpůrný fond Františka Ladislava Fintajsla, z jehož úroků byly udělovány podpory nemajetným žákům. Městské zastupitelstvo ocenilo jeho zásluhy o rozvoj Břeclavi tím, že rozhodlo ještě ve 30. letech minulého století o pojmenování jedné z ulic v tehdy nově budované čtvrti Dubič jeho jménem. Podle J. Školla a L. Šulákové zpracoval Mgr. Jaroslav Čech

(Zdroj: Radnice, zpravodaj města Břeclavi, 10/2018)